Novinky

Dorost má nové trenéry

6.5.2021 | Dorost | Marie Minaříková

Po několika zprávách z "A" týmu tu máme jednu novinku i z dorostenecké kategorie. Po vzájemné dohodě se rozhodl z osobních důvodů v nadcházející sezóně nepokračovat ve své trenérské činnosti p. Hulán. Tímto bychom mu chtěli jménem klubu a i hráčů samotných velmi poděkovat za jeho vzorný přístup, nadšení a výbornou práci. Pro nadcházející sezónu ho nahrazuje mladá krev v podobě Aldy Steklíka a Radka Velinského. Jménem celého klubu přejeme kluci hodně zdaru, vzornou docházku a spokojené svěřence. Ostatně máte na co navazovat, jelikož v loňské sezóně tým dorostu neokusil hořkost porážky. Spartak AHU

Ilustrační obrázek

Aleši, Radku, přebíráte pro nadcházející sezónu naši nejstarší mládežnickou kategorii dorostu. Pro mnohé naše fanoušky se bude jednat asi o trochu překvapující jména. Na druhou stranu nejste i přes svůj relativně mladý věk úplnými trenérskými nováčky. Mohli byste se nám v krátkosti představit? 

Aleš: Jsem studentem FTVS v Praze se zaměřením na trenérství ledního hokeje. V létě se mi snad podaří dokončit bakalářské studium a pokračovat na magisterské, kde v rámci studia mohu získat trenérskou “A” licenci. V minulosti jsem byl hlavní trenér HC Hvězda Praha, HC Smíchov a poslední štace byla v Číně...trochu exotika. 

Radek: Ahoj, ano úplný nováček nejsem, těch aktivit spojených s prací trenéra mám celkem dost. S trénováním jsem začínal ve 20ti letech u malých dětí v Pardubicích, kde působím dodnes už jako dovednostní (skills) trenér napříč celou mládeží. Od minulé sezóny jsem také skills coach pro ČSLH a dále máme společně s bratry Šejbovými a Michalem Křečanem hokejovou školu Arrows Hockey, kde děláme různé akce, tréninky a campy od malých prcků, přes velké, až po profesionály…a další soukromé věci. Říkám, je toho celkem dost, ale člověk se stále učí a vždycky se dá někam posouvat ta hranice, kde by chtěl ten trenér být a co by chtěl umět. 

Tým přebíráte v poměrně nelehké době, kdy se téměř půl roku nemůže systémově a týmově trénovat. Jak tuto situaci vnímáte? 

Aleš: Je to strašný. Nejen pro hokejisty, ale pro všechny děti. V podstatě kluci přišli o dvě sezóny. Loňská se zrušila před play-off, což beru jako vrchol sezóny a bývá pravidlem, že se na to kluci nejvíc těší. Letošní se dokonce zrušila celá. Každopádně věřím, že další sezóna už pojede normálně jak má a my se na ni připravíme, jak nejlépe to půjde! 

Radek: Samozřejmě ta doba, která byla nebo stále je, není jednoduchá v žádném sportovním prostředí. Sport včetně zdravotní role má především tu výchovnou, učí děti disciplíně, ale také vyhrávat a přijímat prohry, učí je soutěživosti. Ztrácejí lásku k tomu sportu jako takovému. Všechny ty návyky, které se díky sportu učí, se nyní nerozvíjejí. Doufejme, že nás tahle doba co nejdříve opustí a vrátí se vše k normálu. 

Stihli jste se už s týmem seznámit? A co od Vás mohou kluci očekávat, a to jak z pohledu přístupu, tak i trenérských metod? 

Aleš: Tento týden začínáme přípravu, tak to snad pořídíme co nejdříve. Co se týče přístupu, tak já nerad dělám něco na 50%. Jsem připraven se klukům věnovat na 100% a doufám, že nám to kluci vrátí i tím svým přístupem. Chtěl bych, abychom hráli bruslivý hokej. Napadat, srážet se. K tomu budeme taky směřovat přípravu. 

Radek: Teprve tento týden nám začíná sezóna a dlouhá, nekončící práce. S Alešem jsme si nějaké věci už řekli a myslím, že máme podobné názory, jak by to mělo vypadat. Samozřejmě každý má přednosti v něčem jiném, a tak by to mělo být. Budeme se skvěle doplňovat. Jinak abych odpověděl na otázku… jednoznačně disciplína, maximálně odvedená práce, ale aby ty věci dělali s láskou a na ten zimák chodili rádi, aby to neměli jako nějaký trest. Pak bude pohoda a super nálada v kabině, a to je základ pro úspěch. 

Kde hledáte největší inspiraci? 

Aleš: Největší inspiraci hledám u zahraničních trenérů. Dost jich sleduji na sociálních sítích a snažím se od nich učit. Další inspiraci čerpám ze školy, kde jsme měli možnost se učit od našich nejúspěšnějších trenérů. 

Radek: Inspiraci hledám všude, kde je to možné. Mám spoustu skvělých kolegů kolem sebe, na seminářích a také na internetu. Důležité je to dělat s citem a láskou k tomu sportu. 

Aktuálně je poměrně diskutovaným tématem úroveň a hrací model mládežnických kategorií. Jaký je Váš osobní názor na aktuální změny, které se v mládežnických kategoriích mají od příštích sezón odehrát? 

Aleš: Abych se přiznal, moc to nesleduji. Vím, že se plánuje změna v kategorii juniorů, kde chtějí zúžit extraligu juniorů na méně týmů. V tomhle jsem jedině pro. Pro kluky je pak větší konkurence, větší motivace se prosadit. Když pak hrajete proti týmu, který není konkurenceschopný, nedá to ani jednomu týmu vůbec nic. 

Radek: Jak to svaz nastavil, tak to bude. Jestli bych to?udělal jinak nebo ne, je asi jedno, stejnak to člověk nezmění... Je to tak jak to je a my máme jasný plán a cíl. 

Závěrem jedna osobnější otázka na každého z Vás. 

Aleši, neunikla mi informace, že jsi se zúčastnil půlroční trenérské stáže v čínské Šanghaji. Jak na toto období vzpomínáš a posunulo Tě nějak? 

Vzpomínám na to dobře. Když sice člověk slyší kombinace slov Čína a hokej, nejde to moc dohromady. Čína to je úplně jiný svět. Ve všem. Ať už je to povaha Číňanů nebo samotný přístup k hokeji. Trénoval jsem tam starší žáky a v akademii zastával pozici trenéra střelby. Ohromně mě to posunulo v sebevědomí. Než jsem odjížděl, neuměl jsem si představit, že zvládnu všechno sám. V Songjiangu, část Šanghaje, kde jsem trénoval místní klub, jsem byl, dá se říct, na všechno sám. Po návratu už mi nevadí něco tvořit sám, ba naopak, možná to mám raději. Za tuhle možnost jsem nesmírně rád! 

Radku, jsi členem poměrně úspěšné tréninkové skupiny „Arrows Hockey Camp“, která dokonce spolupracuje i s celou řadou hráčů působící v NHL. Mohou se na některého z?těchto borců těšit v?rámci tréninkové jednotky např. i naši kluci? 

HAHA, děkujeme za pochvalu, ale stále jsme na začátku a tahle doba nám taky moc nepomohla. Těšíme se, až budeme moci zase dětem něco předat. Jinak máš pravdu,  spolupracujeme s klukama z NHL, jako jsou Tomáš Nosek, Filip Hronek, Michael Špaček, a také Filip Zadina s námi párkrát byl. Vždycky před sezónou se připravují i u nás a my jsme strašně rádi, protože sledovat je na ledě je neskutečné. Pokud to půjde a budou mít čas, určitě bych rád něco vymyslel. Pro kluky by to byla skvělá motivace a viděli by, jak musí ještě makat, aby se dostali tam, kde jsou nejlepší hráči na světě.

<< Zpět